Čínsko‑česká filoložka Taj‑ťün Hejzlarová vystavuje v Brně

Výstava kaligrafií a obrazů klasické čínské malby „Život je nepřetržitý proud“ je vzpomínkou autorky na jejího muže, sinologa Josefa Hejzlara, který se více než dvě desítky let zabýval teorií a praxí průmyslového designu a architektury a současně se zabýval čínským uměním. Josef Hejzlar zemřel po těžké nemoci 4. ledna 2012 ve věku nedožitých 85 let.

Taj‑ťün Hejzlarová (*1932 Wu‑chan) je čínsko‑česká filoložka, překladatelka, kaligrafka a malířka. Pochází z města Wu‑chan v Čínské lidové republice na Dlouhé řece, z kraje tisíce jezer, ale dětství po útěku před japonskou okupací prožila v Čchung- čchingu v západočínské provincii S’- čchuan. V roce 1955 ukončila studium na Pekingské univerzitě, kde se seznámila se svým českým spolužákem Josefem Hejzlarem, s nímž pak po svatbě v roce 1956 odcestovala do Československa.
V Praze studovala externě bohemistiku na Karlově univerzitě, současně vyučovala čínštině a do své mateřštiny překládala moderní českou literaturu, rovněž i výbor z českého humoru. Od roku 1957 pracovala v Orientálním ústavu ČSAV jako filoložka, je jednou z autorek devítidílného Česko‑čínského slovníku, který obdržel Cenu Akademie věd. Z její další literární činnosti je nutno připomenout úspěšnýLexikon čínského mudrosloví a Minimum čínského moudra (ve spolupráci se svým mužem), i domácí a originální čínské kuchařky, jež odrážely věhlas jejího kulinářského umění. Za historický román Na Řece získala roku 2011 se svým mužem Literární cenu Knižního klubu.
Od dětských let se cvičila v kaligrafii a čínské tradiční malbě. Od 70. let maluje systematicky, vychází z tzv. šanghajské školy malířské, tj. z volné gestické malby, založené na zobecňujícím „psaní významů“ zobrazovaných věcí. V kaligrafiích vychází především z volného psavého projevu, patřícího k tzv. trávovému stylu. Od r. 1989 svá výtvarná díla prezentuje na výstavách v Česku.
Prvním přísným učitelem kaligrafie byl její otec, pokračovala pak jejím průběžným studiem na střední a vysoké škole. Plně ji využila při práci na Česko‑čínském slovníku – statisíce znaků čínského textu byly provedeny její rukou. Dodnes však dodržuje kategorický příkaz dobrého kaligrafa: neustále prohlubovat studium všech základních stylů, srovnávat tvorbu jiných kaligrafů a každodenně procvičovat své schopnosti. Jejím nejoblíbenějším projevem je rozmáchlý a uvolněný konceptní styl „cchao‑šu“, často jej však střídá ukázněnějším písmem „sing‑šu“ a se zvláštní oblibou svůj repertoár doplňuje archaicky vznešeným pečetním písmem „čuan“. Literárním obsahem jejích nápisů jsou obvykle verše milovaných básníků doby Tchang (7. – 10.stol.), obzvláště Li Poa.
Od kaligrafie, zvláště od jejího uvolněného konceptního stylu, byl vždy jen krůček k malbě, zejména pokud jde o malbu v gesticky svobodném stylu „sie‑i“. Toto slovní spojení znamená „psát význam“ a předznamenává tzv. šanghajskou školu malířskou, k níž se Taj‑ťün Hejzlarová od počátku hlásila. Mnoho čínských umělců tuto skutečnost svým dílem potvrzovalo, mezi nimi přátelé, profesoři na Ústřední malířské akademii, kteří jí poskytovali rady a poučení, zejména dnes světově proslulý všestranný umělec Chuang Jung‑jü. Vzory se jí však stali i slavní malíři 20. století Wu Čchang‑šuo a Čchi Paj‑š’, posléze i Li Kche‑žan a Li Kchu‑čchan.
Svůj talent bohatě uplatnila i v keramickém dekoru a v knižní grafice a svou tvorbu po sametové revoluci předvedla v České republice v mnoha výstavách. V následujících dnech bude možné shlédnout instalaci v brněnské Místogalerii na půdě Domu Skleněná louka na Kounicově ulici od 19. září do 2. listopadu 2013. Výstavu s názvem „Život je nepřetržitý proud“ uspořádal Ivo Dostál ve spolupráci s galeristkou Janou Belzovou.

Bibliografie:

• Devítidílný česko–čínský slovník, spoluautorka, Academia, Praha 1974. Cena Akademie věd 1991.
• Výbor z českého humoru a anekdot, Peking 1991
• Minimum čínského moudra, spolu se svým mužem Josefem Hejzlarem, výbor z čínských přísloví, rčení, průpovídek, výroků, sentencí a slavných veršů, Olympia, Praha 1996
• Originální čínská vegetariánská kuchařka, Olympia, Praha 1998
• Lexikon čínského mudrosloví, spolu se svým mužem, Academia, Praha 1999
• Na Řece, spolu se svým mužem Josefem, Knižní klub, Praha 2011. Vítězný román 16.–ročníku Literární ceny Knižního klubu.
• Obrazy a kaligrafie, 19 autorských výstav a další v přípravě.