„Dobrý den,“ pozdravil Malý Princ.
„Dobrý den,“ řekl obchodník.
Byl to obchodník se znamenitými pilulkami utišujícími žízeň. Když člověk polkne jednu týdně, nemusí už pít.
„Proč to prodáváš?“ zeptal se Malý Princ.
„Je to velká úspora času,“ odpověděl obchodník. Znalci to vypočítali. Ušetří se padesát tři minut za týden.“
„A co se udělá s těmito padesáti třemi minutami?“
„Co kdo chce…“
Kdybych já měl padesát tři minut nazbyt, řekl si Malý Princ, šel bych docela pomalouku ke studánce.
|
„Vytvořit pouta?“
„Ovšem,“ řekla liška. „Ty nsi pro mne jen malým chlapcem podobným statisícům malých chlapců. Nepotřebuji tě a ty mě také nepotřebuješ. Jsem pro tebe jen liškou podobnou statisícům lišek. Ale když si mě ochočíš, budeme potřebovat jeden druhého. Budeš pro mne jediným na světě a já zase pro tebe jedinou na světě.
|
