Program festivalu:

PDFke stažení

10. 6. 2010

19.00: večer zahájí vernisáž kolektivní výstavy "Tropy, figury a refrény"

Vystavující autoři: Alessandro Bosetti (I/USA), Steve Cochrane (UK), Sándor
Győrffy (H), Franz Hautzinger (A), Svetozár Ilavský (SK), Al Margolis (USA),
Phill Niblock (USA).

20.00: Koncert - "Trophies" - Alessandro Bosetti/Tony Buck/Kenta Nagai
(I/USA/AUS)

Alessandro Bosetti - hlas, elektronika, textově-zvuková kompozice;

Kenta Nagai - bezpražcová kytara, šamisen;

Tony Buck - bicí;

Známý skladatel a zvukový umělec Alessandro Bosetti ve svém novém projektu
Trophies transformuje mantrové smyčky z abstraktně deklamovaných promluv a
emotivní poesie na působivou transovou hudební skupinu, v níž se hlas a
elektronický zvuk mísí s halucinační hrou na bezpražcové elektrické kytaře a
virtuosními pulsy a groovy bicích. Throphies používají dlouhé, repetitivní a
dynamické textově-zvukové formy naprosto jedinečným způsobem, vytvářeje nový
žánr. Středem jejich hudby je hlas nebo množství hlasů, rámcujících píseň a
řeč aniž by je úplně obsáhly. Mluvené nebo zpívané fráze jsou opakovány
třemi vokalisty a zapuštěny v hudební textuře, vytvářené bicími, kytarou a
elektronikou; smyčky-fráze se po chvíli vytrácejí z posluchačova vnímaní a
naprosto mizí opakovaným posloucháním.

15. 6. 2010: "Figury"

20.00: Koncert - Phill Niblock/Al Margolis/Katherine Liberovskaya (USA/CAN)

Al Margolis (If, Bwana) - živá i před-nahraná elektronická hudba;

Katherine Liberovskaya - živé video;

Phill Niblock - živá i nahrána elektronická hudba, film, video;

Strhující audiovizuální produkce tří významných představitelů newyorkské
scény experimentálního a intermediálního umění.

Část 1: Katherine Liberovskaya: živé video, Al Margolis (If, Bwana): Fitz
and Frog Field
Část 2: Al Margolis (If, Bwana): DTTO Lisa and Ellen
Část 3: Katherine Liberovskaya: živé video, Phill Niblock: audio mixováno
naživo z terénních nahrávek
Část 4: Phill Niblock: Poure/Sethwork/China 88

Phill Niblock patří ke skladatelům, jejichž minimalistické kompozice patří v
současné době k nejhranějším skladbám na festivalech současné vážné hudby po
celém světě. Vedle Mortona Feldmana, či Philla Glasse se tak objevil
skutečný fenomén hudební kompozice současnosti. Jeho extrémně "pomalá hudba"
je nezaměnitelná rafinovaně jemnou hrou hudebních odstínů, které se
neznatelně a záhadně proměňují před užaslými zraky posluchačů.

17. 6. 2010: „Refrény“

20.00: Isabelle Duthoit/Franz Hautzinger (F/A)

Isabelle Duthoit - klarinet, hlas;

Franz Hautzinger - čtvrttónová trubka;

Abstraktní improvizace francouzsko-rakouského dua, které se zformovalo v r.
2009 a za krátkou dobu si díky extenzivním instrumentálním technikám a
invenčním zacházením s koncepty experimentální hudby vytvořilo osobitý
hudební styl.

21.00: Bob Ostertag (USA)

Bob Ostertag – živá elektronika;

w00t
Poté, co Bob Ostertag v r. 2006 bezplatně zpřístupnil na internetu k
downloadování všechny své CD a LP, přichází s projektem, který vynechává
medium prodejného CD nosiče a nabízí přímo internetové downloadování zdarma.
w00t je kompozice, úplně vytvořena z hudeb počítačových her a předváděna
naživo pomocí různých gamepadů, joysticků a podobných herních zařízení. K
jejímu vytvoření byly použity fragmenty hudeb z těchto počítačových her:
Balloon Fight . Congo Bongo . Contra . Earthbound . Halo: Combat Evolved .
Ico . Katamari Damacy . Killer Instinct . The Legend of Zelda . Massive
Assault . Myst . Star Fox . Super Metroid . Super Smash Bros.: Melee .
Viewtiful Joe . WarioWare, Inc: Mega Party Game$ . World of Warcraft.

Bob Ostertag stál na přelomu 70. a 80. let v New Yorku u zrodu nové scény
improvizované a experimentální hudby, kterou spolu s ním formovali např.
John Zorn, Fred Frith, Zeena Parkins a několik dalších hudebníků.

Jako hráč na speciálně upravované elektronické nástroje rozvíjí originální
proud v improvizované hudbě. V osmdesátých letech zcela opouští hudební
scénu a věnuje se politickým a novinářským aktivitám v Jižní a Střední
Americe. K hudbě se vrací na konci 80. let a mimo výše jmenovaných hudebníků
rozšiřuje "tým spolupracovníků" např. o Otoma Yoshihideho nebo Phila Mintona
(ten byl také členem - spolu s Baronem, Dresserem a Hemingwayem -
virtuálního kvartetu Say No More, který Ostertag "na dálku" založil
samplovací metodou). V roce 1992 si u něho objednává hudbu i Kronos Quartet.

Po jeho návratu k hudbě mají jeho hudební projekty charakter nekompromisních
politicko-uměleckých multimediálních konceptů. Na Skleněné louce už
vystoupil se svým projektem "Yougoslavia Suite", ve kterém reflektoval
kosovskou krizi a americké bombardování bývalé Jugoslávie.